Bůh dal českému národu zvláštní a vzácnou milost a výsadu stát na straně Izraele a podporovat Jeho vyvolený lid, a to již od samého začátku, kdy vzniknul náš stát.
Ihned po svém vzniku v roce 1918 bylo Československo prvním státem na světě, který oficiálně uznal židovskou národnost. Jako jedna z mála zemí jsme takovým způsobem přiznali židovskému národu právo na existenci.
Náš první prezident T.G. Masaryk aktivně podporoval sionistické hnutí a úsilí Židů o vlastní sebeurčení. Důkazem toho bylo konání 3 kongresů Světové sionistické organizace právě v naší zemí, a to v letech 1921, 1923 a 1933. Rovněž náš prezident, jako historicky první hlava demokratického státu, navštívil v roce 1927 tehdy ještě britské mandátní území Palestinu. Setkal se v Jeruzalémě s čelními židovskými vůdci a významným způsobem tak podpořil tak myšlenku vzniku židovského státu. Byl to velmi důležitý a ojedinělý projev podpory v době, kdy samostatný židovský stát byl pouze vzdáleným přáním v srdcích Izraelců.
Bůh však měl na celou věc odlišný názor, a tak v květnu 1948 byl ústy Ben Guriona vyhlášen samostatný stát Izrael. Byla to opět naše vláda, která již 5 dní po vzniku židovského státu, jako jedna z prvních, oficiálně uznala jeho existenci.
To už však bylo pro nepřátelé Božího vyvoleného národa příliš. Několik hodin po svém vzniku, byl jimi Izrael zákeřně napadnut. 7 okolních arabských států - Jordánsko, Egypt, Irák, Libanon, Sýrie, Jemen a Saudská Arábie se vrhlo na sotva zrozený stát s cílem jeho likvidace a vyhlazení židovského národa. Pro většinu muslimských zemí je tato snaha žel aktuální až do dnešního dne.
Byl to však znova československý ministr zahraničí a syn našeho 1. prezidenta, Jan Masaryk, který tehdy zásadním způsobem zasáhl do dějin Izraele. Československo, navzdory mezinárodnímu embargu a rezolucím OSN, uskutečnilo do Izraele první masivní dodávku zbraní, munice, letadel a vyškolených specialistů. Židovský stát se tak mohl účinně postavit obrovské přesile a uhájit svoji nezávislost. Řada čelních izraelských státníků už mnohokrát vyjádřilo své přesvědčení, že kdyby ne naše pomoc, tak by dnes stát Izrael nejspíš neexistoval! Během své návštěvy Knessetu v roce 2003 jsem měl tu čest, v rámci Prvního meziparlamentního fóra Středního východu, setkat se osobně s Arielem Sharonem, Reuvenem Rivlinim, Israelem Katzem, Šimonem Peresem a mnohými členy izraelského parlamentu. Pocit nesmírné vděčnosti a úcty bylo to hlavní, co jsem tehdy z jejich strany vůči našemu národu vnímal.
V roce 1990, po 40 letech komunistické temnoty, to bylo opět Československo, které jako první stát z postkomunistické Evropy navázalo s Izraelem diplomatické styky.
Bůh Všemohoucí si vyvolil Izrael, jako svůj milovaný a vyvolený národ. Jsem však hluboce přesvědčen, že nás – český národ si vybral jako jeho velkého podporovatele a spojence.
Je to pro nás veliká čest pokračovat v úsilí, který započali naši předkové. Díky tomu se my, malý národ v srdci Evropy, stáváme součástí Božího plánu s Izraelem a také součástí poslední kapitoly dějin lidstva. V době, kdy většina států ve světě, včetně OSN a EU, stojí proti Izraeli, Bůh nám chce skrze podporu Izraele mocně požehnat!
To jsou hlavní důvody, proč se máme právě MY modlit za potřeby Božího vyvoleného lidu!